Domů Agenda Voda Plánování v oblasti vod Rámcová směrnice o vodách 2. plánovací období

2. plánovací období

Podobu druhého plánovacího období (2016–2021) zásadně ovlivnily výtky Evropské komise (tzv. infringement) k neúplně provedené transpozici Rámcové směrnice o vodách do českého právního řádu. V reakci na připomínky Evropské komise došlo tedy v roce 2010 k novelizaci vodního zákona zákonem č. 150/2010 Sb., který rovněž obsahoval transpozici směrnic 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu a směrnice 2008/105/ES o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky. Pro druhou etapu procesu tak byla stanovena nová struktura zpracování aktualizace plánů povodí. Plány povodí se ve druhé etapě pořizovaly ve třech úrovních:

  • pro mezinárodní oblasti povodí (dále jen „mezinárodní plány povodí“)
  • pro části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky (dále jen „národní plány povodí“)
  • pro dílčí povodí.

V ČR byly pořízeny 3 národní plány povodí (dále jen „NPP“) a 10 plánů dílčích povodí (dále jen „PDP“).

V rámci přípravy druhého plánovacího období bylo potřeba zohlednit i tzv. implementační zprávu Evropské komise (v pořadí šlo celkem již o třetí implementační zprávu). Tato zpráva zahrnovala mimo jiné přezkoumání pokroku při implementaci směrnice a hodnocení plánů povodí předložených v souladu s článkem 15, včetně doporučení pro zlepšení budoucích plánů. Zpráva byla přijata dne 14. listopadu 2012 a skládala se ze samotné Zprávy o provádění Rámcové směrnice o vodách, dále z pracovního dokumentu Komise (tzv. European Overview) a z posouzení plánů povodí specificky pro jednotlivé země.

V kontextu této zprávy a navazujících aktivit Evropské komise ke zvýšení kvality návrhu plánů povodí pro druhý plánovací cyklus se dne 29. ledna 2014 uskutečnilo bilaterální jednání zástupců ČR a Evropské komise v Bruselu. Výsledkem tohoto jednání pro ČR bylo vymezení problémových aspektů vyplývajících z prvního plánovacího cyklu a stanovení konkrétních kroků k jejich nápravě.

Pro zajištění koordinace přípravy jednotlivých národních plánů povodí, dílčích plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik byla, obdobně jako pro přípravu plánů povodí pro první plánovací období, Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí zřízena Komise pro plánování v oblasti vod pro přípravu druhého plánovacího období. Členy této skupiny byli zástupci ústředních správních úřadů, do jejichž působnosti spadají jednotlivé oblasti mající vztah k plánování v oblasti vod, krajských úřadů, Asociace krajů ČR, správců povodí, LČR, s. p., významných vodohospodářských institucí, Agentury ochrany přírody a krajiny, České inspekce životního prostředí, významných uživatelů vod i nevládních organizací. Do Komise pro plánování v oblasti vod byla začleněna i pracovní skupina pro implementaci povodňové směrnice, která byla založena Ministerstvem životního prostředí v roce 2008. Záznamy z jednání Komise pro plánování v oblasti vod pro přípravu druhého plánovacího období je možno nalézt zde.

Práce na aktualizaci plánů povodí pro druhý plánovací cyklus probíhaly v období 2011–2015. V rámci přípravných prací byly přezkoumány a aktualizovány cíle a programy opatření k jejich naplnění. Na základě nové typologie povrchových vod došlo k významnému převymezení útvarů povrchových vod, byly změněny hodnoty (a v některých případech i ukazatele) všeobecných fyzikálně-chemických složek ekologického stavu/potenciálu a změnil se významně i rozsah a kvalita monitorovaných dat. Počet sledovaných měrných profilů a vodních útvarů se zvýšil a významně narostl i rozsah sledování biologických složek. Proto bylo možno ve druhém plánovacím období, na základě dat z monitoringu, hodnotit i ty vodní útvary, jejichž stav musel být v prvním plánovacím období hodnocen jinými postupy nebo na základě expertního odhadu.

Příprava aktualizace plánů povodí formálně vyvrcholila schválením NPP vládou České republiky dne 21. prosince 2015. V souladu s vodním zákonem byly NPP následně vydány Ministerstvem zemědělství jako opatření obecné povahy, které nabylo účinnosti 28. ledna 2016. Schválené znění NPP je možno najít zde.

V návaznosti na schválení NPP byly postupně kraji, podle jejich územní působnosti, schváleny v první polovině roku 2016 i jednotlivé PDP. Odkazy na schválené PDP je možno nelézt zde.

Velmi významným úkolem, který pro druhé plánovací období doznal rovněž zásadních změn, bylo zajištění zprávy pro Evropskou komisi o přijetí plánů povodí v souladu s článkem 15 směrnice. ČR byla první a po dlouhou dobu jedinou zemí EU, která byla schopna tuto povinnost naplnit.

Koordinace na mezinárodní úrovni byla zprostředkována prací mezinárodních komisí v jednotlivých mezinárodních povodích. Česká republika je součástí tří mezinárodních povodí, konkrétně mezinárodního povodí Labe, Odry a Dunaje. Pro tato tři povodí byly pořízeny Plány mezinárodních oblastí povodí Labe, Odry a Dunaje.

Dokumenty