Environmentální značení je celosvětově uplatňovaným konceptem založeným na mezinárodních normách řady ISO14020, jež patří mezi dobrovolné informační nástroje. Jeho základem je vyhodnocení vlastností produktů (výrobků nebo služeb) a jejich vlivu na životní prostředí.
Jedná se o označování produktů ekoznačkami a informacemi o environmentálních vlastnostech produktu. Cílem je povzbudit poptávku a nabídku šetrnějších produktů komunikací ověřitelných, přesných a nezavádějících informací o jejich environmentálních aspektech a stimulovat potenciál pro neustálé, trhem řízené environmentální zlepšování.
Existují tři typy environmentálního značení a prohlášení:
Ekoznačení (typ I):
nebo-li eco-labeling, je nástroj založený na označování výrobků (a služeb), které mají nižší negativní dopady na životní prostředí než výrobky s nimi srovnatelné, tj. zaměnitelné ve fázi užívání. Označeny mohou být výrobky, které splňují předem stanovená environmentální kritéria v rámci definované výrobkové kategorie a které jsou nezávisle ověřeny třetí stranou.
je definováno jako „prohlášení, značka nebo obrazec poukazující na environmentální aspekt výrobku, součástky nebo obalu.“ (např. biologicky degradovatelný, recyklovatelný, apod.). Je vydáno výrobcem, bez ověření či certifikace třetí stranou, avšak musí být veřejně ověřitelné (tzv. ověření druhou stranou), a to na základě informací zpřístupněných vyhlašovatelem.
Hlavní zásady pro tvorbu vlastního environmentálního tvrzení naleznete zde.
Environmentální prohlášení o produktu (EPD - Environmental Product Declaration) (typ III):
poskytuje kvantitativní informace o vlivu daného produktu na životní prostředí, a to v celém jeho životním cyklu - tzn. od těžby surovin až po jeho odstranění či recyklaci. Základem je tedy uplatnění metody hodnocení životního cyklu (LCA).
Podrobnosti o EPD a databázi ověřených prohlášení naleznete zde.