Odklon od uhlí
Podpora těžby uhlí v EU má několik zásadních negativních dopadů, které převažují nad potenciálními krátkodobými ekonomickými přínosy. Existuje hned několik důvodů, proč se mnoho evropských zemí snaží o odklon od uhlí, které je využíváno jako zdroj energie.
1. Negativní dopad na klima
Uhlí patří mezi fosilní paliva s nejvyšší produkcí emisí skleníkových plynů, zejména CO₂ – oxidu uhličitého. Jeho spalování významně přispívá ke změně klimatu, což vede k extrémním výkyvům počasí, suchům, povodním. ztráty biologické rozmanitosti a dalším ekologickým problémům.
2. Ekonomická nevýhodnost
Kromě dopadů na životní prostředí je uhlí také relativně drahým a neefektivním zdrojem energie ve srovnání s jinými možnostmi, jako jsou zemní plyn, vítr a solární energie. Uhlí je na ústupu kvůli rostoucí konkurenci obnovitelných zdrojů energie, které jsou stále levnější. Dotace do těžby uhlí udržují ekonomicky neudržitelný sektor při životě na úkor inovací v zelené energetice. Mnoho evropských zemí má ambiciózní cíle pro snižování emisí uhlíku, a proto se snaží postupně ukončit používání uhlí a zvýšit využívání čistších, obnovitelných zdrojů energie.
3. Zdravotní rizika
V neposlední řadě nelze ignorovat ani zdravotní dopady uhlí. Při spalování uhlí se uvolňuje řada znečišťujících látek, včetně jemných prachových částic, oxidů dusíku a oxidu siřičitého, které mohou mít negativní dopad na lidské zdraví, zejména na osoby žijící v těsné blízkosti uhelných elektráren. způsobují respirační onemocnění, kardiovaskulární choroby a předčasná úmrtí. Znečištěné ovzduší je vážným problémem zejména v regionech, kde se uhlí těží a spaluje.
4. Obnova krajiny a ochrana biodiverzity
Uhelné doly devastují krajinu, ničí ekosystémy a vyžadují nákladnou rekultivaci. Ukončení těžby umožňuje revitalizaci postižených oblastí a návrat k přírodně či jinak udržitelně využívané krajině.
5. Energetická bezpečnost a nezávislost
Evropská unie se snaží snižovat závislost na fosilních palivech, včetně uhlí, a investuje do obnovitelných zdrojů, které zajišťují stabilnější a udržitelnější energetickou budoucnost. Snížení spotřeby uhlí pomáhá i snižovat závislost na dovozu energetických surovin.
Jedním z hlavních politických nástrojů je evropská zelená dohoda, což je soubor opatření, jejichž cílem je dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality EU. V rámci Zelené dohody se EU zavázala k postupnému ukončení těžby uhlí. Tento milník se liší dle situace každé členské země.
6. Sociální a ekonomická transformace regionů
S postupným ukončením těžby uhlí jsou spojeny potenciální negativní dopady, zejména na obce a pracovníky, kteří jsou na uhelném průmyslu silně závislí. Můžeme indikovat potenciální negativní dopady jako např.:
Ztráta pracovních míst: Uhelný průmysl zaměstnává značný počet lidí a postupné ukončení těžby uhlí by mohlo vést ke ztrátě pracovních míst pro pracovníky v tomto odvětví a v souvisejících odvětvích, jako je např. doprava a výroba zařízení.
Narušení hospodářství: Uhelný průmysl významně přispívá k ekonomice tzv. „uhelných regionů“ a postupné ukončení těžby uhlí by mohlo mít negativní ekonomické dopady, včetně snížení daňových příjmů a narušení ekonomiky místních podniků. Dopady však mohou eskalovat na úroveň celé ČR.
Další negativní dopady: Postupné ukončení těžby uhlí by mohlo mít také další negativní dopady ve veřejném prostoru, zejména v obcích, kde je uhelný průmysl významným zaměstnavatelem a hnací silou ekonomiky. Ztráta pracovních míst a útlum hospodářské činnosti by mohl vést k celkovému poklesu životní úrovně obyvatel a potenciálně zvýšit riziko sociálních problémů, jako je zvýšená míra kriminality.
Je však důležité poznamenat, že negativní dopady postupného ukončení těžby uhlí lze zmírnit prostřednictvím vhodných politik a opatření. Evropská unie tzv. Spravedlivou transformaci, která má pomoci uhelným regionům najít novou ekonomickou vizi. V České republice se tato pomoc realizuje prostřednictvím programu Spravedlivá transformace, jehož je Ministerstvo životního prostředí řídícím orgánem.
Jaké přínosy může transformace mít?
- Zlepšení kvality ovzduší, které přispěje ke snížení rizika respiračních a dalších zdravotních problémů,
- Celkové posílení energetické soběstačnosti,
- Vyšší konkurenceschopnost podniků,
Intenzivnější orientace na vývoj nových technologií, inovací a vytváření nových atraktivních pracovních míst. Prostředky určené regionům, jež byly v minulosti postiženy těžbou, půjdou na mnohé oblasti (vzdělávání, věda, výzkum, rozvoj veřejného prostředí, obnova území...), které budou mít přímý vliv na zvýšení kvality života obyvatel a celkovou obnovu krajiny po těžbě.
Operační program Spravedlivá transformace (OPST)
je v období 2021–2027 zcela novým programem zaměřeným na řešení negativních dopadů odklonu od uhlí v nejvíce zasažených tzv. „uhelných regionech“. V České republice se týká Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje. Cílem podpory je umožnit regionům a lidem řešit sociální, hospodářské a environmentální dopady transformace, která je zaměřena na dosažení cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a klimaticky neutrálního hospodářství Unie do roku 2050.
Cílem programu je, aby prostředky z Fondu pro spravedlivou transformaci směřovaly do oblastí, které ostatní operační programy nepokrývají. Pro dotčené kraje to jsou extra prostředky oproti ostatním regionům.
Jakou má program alokaci?
Celkový objem prostředků pro Českou republiku činí 1,64 mld. eur. Fond pro spravedlivou transformaci tak disponuje částkou 42,7 mld. Kč (při kurzu 26 Kč/euro). Po odečtení prostředků na technickou pomoc si kraje rozdělí celkem 1,58 mld. eur, respektive 41 mld.Kč (dle kurzového přepočtu).
Kolik prostředků obdrží jednotlivé kraje?
Uhelné regiony si finanční prostředky rozdělí podle pěti ukazatelů, jež odráží aktuální stav jednotlivých krajů a jejich budoucí potřeby pro úspěšný přechod na nízkouhlíkové hospodářství. Použité ukazatele jsou:
- počet obyvatel
- hrubý domácí produkt
- nezaměstnanost
- plocha dotčena těžbou
- počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji
Na základě uvedených ukazatelů jsou prostředky mezi kraje rozděleny následovně:
- Karlovarský kraj – 15,3 % (6,3 mld. Kč)
- Moravskoslezský kraj – 46,1 % (18,9 mld. Kč)
- Ústecký kraj – 38,6 % (15,8 mld. Kč)
Z čeho podpora vychází?
Program bude financovaný z Fondu pro spravedlivou transformaci (FST).
Pravidla pro financování vycházejí z tzv. obecného nařízení a z nařízení pro FST.
Protože pravidla jsou upravena v evropských nařízeních, není nutné přijímat zvláštní národní legislativu. To je rozdíl oproti programům financovaným z výnosů z emisních povolenek jako je Nová zelená úsporám nebo Modernizační fond, kde je národní legislativa nezbytná, protože na úrovni EU jsou upraveny pouze směrnicí.
Jaké formy podpory program nabízí?
- Strategické projekty – komplexní projekty s významným transformačním dopadem doporučené jednotlivými kraji.
- Tematické výzvy – širokému spektru žadatelů určené projektové výzvy dle jednotlivých témat a oblastí podpory.
- Zastřešující projekty – projektové výzvy zaměřené na menší a typově podobné projekty, které jsou průběžně vyhlašovány a administrovány jednotlivými kraji.
Další informace o programu Spravedlivá transformace naleznete na jeho webových stránkách www.opst.cz.