ČR na Radě ENVI v Lucemburku žádala změnu emisních norem pro auta i vyjasnění nových pravidel pro obaly
Změna emisních cílů pro automobily, úprava nových pravidel pro obaly nebo otázka vodní bezpečnosti. To jsou hlavní témata, která prosazovala Česká republika na jednání ministrů životního prostředí EU ve čtvrtek 25. 6. v Lucemburku. Delegaci ČR na zasedání Rady vedli vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek a náměstek Ivo Marcin.
„Neodmítáme ochranu životního prostředí, odmítáme špatná řešení. Evropa potřebuje ekologii zdravého rozumu. Takovou, která chrání vodu, krajinu a zdraví lidí, ale zároveň neničí vlastní průmysl a nezdražuje lidem život. Nechceme Evropu čistých statistik a prázdných továren. Chceme Evropu, která umí chránit přírodu i svoji ekonomickou budoucnost,“ říká Filip Turek, vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal.
„Česká republika například nesouhlasí s cílem snižování emisí CO2 u automobilů pro rok 2035, zároveň je ale potřeba řešit už cíl pro rok 2030. Bez jeho úpravy, včetně navrhovaných flexibilit, hrozí evropskému autoprůmyslu mnohamiliardové sankce. Místo investic do technologického vývoje bychom podkopali konkurenceschopnost odvětví, které představuje přes 8 % HDP a přibližně 13,5 milionu pracovních míst v Evropské unii. Z místa výroby bychom se mohli stát pouze trhem pro dovážená vozidla, což by výrazně oslabilo naši ekonomiku. Nikdo rozumný není proti čistší dopravě. Problém začíná ve chvíli, kdy Evropa místo podpory inovací začne lidem a firmám diktovat, jakou technologii smějí používat. Elektromobilita má mít své místo, ale nesmí se z ní stát politická povinnost,“ komentuje vládní zmocněnec.
Evropská komise na konci roku 2025 představila balíček pro automobilový průmysl. Cíl snížení emisí CO₂ u aut do roku 2030 zůstává na -55 %, u dodávek se navrhuje zmírnění z -50 % na -40 %. Od roku 2035 by výrobci měli snížit emise o 90 %, přičemž část mohou kompenzovat využitím nízkouhlíkové oceli, e-paliv nebo biopaliv. Revize má přinést větší flexibilitu a technologickou neutralitu.
Pro Českou republiku je klíčové pětileté průměrování emisních cílů v letech 2028–2032 a zachování současného způsobu výpočtu emisí u plug-in hybridů, dokud nebudou k dispozici spolehlivá data z jejich reálného provozu. ČR zároveň podporuje uznání přínosu obnovitelných e-paliv, udržitelných biopaliv a dalších nízkoemisních technologií, které splňují požadavky směrnice RED III.
Nejasná pravidla u obalové legislativy – ČR varuje před zdražením a vyzývá k dopracování
Česká republika na Radě pro životní prostředí upozornila na nejasnosti při zavádění nového nařízení o obalech (PPWR). K jejím výhradám se připojily také Bulharsko, Itálie, Lotyšsko, Polsko, Slovinsko, Slovensko a Rumunsko. Nařízení začne platit už od srpna a dotkne se širokého okruhu firem – všech subjektů, které nakládají s obaly, dodávají na trh obaly nebo balené výrobky. Od výrobců a dovozců přes obchodníky a e-shopy až po potravinářské podniky, hotely, restaurace, výrobce obalů a logistické společnosti.
„Chystané změny mají ambici řešit celý životní cyklus obalů, nejen jejich recyklaci. Problém ale je, že dosud neexistují jasná a jednotná pravidla ani jejich výklad. Firmy tak musí rozhodovat o významných investicích bez dostatečné právní jistoty. Zavedení nových požadavků navíc nebude levné – v součtu za celou EU půjde o miliardy eur. Podle odhadů vycházejících z analýzy dopadů Evropské komise by se náklady mohly promítnout do zvýšení výdajů domácností přibližně o 160 eur,“ říká zmocněnec Turek.
Nejistota se týká zejména oblasti označování obalů, recyklovatelnosti a pravidel pro testování látek, které přicházejí do styku s potravinami (PFAS). Tím roste riziko rozdílného přístupu členských států k implementaci, což může narušit fungování vnitřního trhu. ČR se domnívá, že je potřeba přijmout realistický přístup k implementaci nařízení a spolu s připojenými členskými státy vyzývá Komisi k jeho jasnému a jednotnému výkladu a k urychlenému dopracování implementačních pravidel.
Hospodaření s vodou
Jedním z hlavních témat jednání byla také vodohospodářská odolnost EU. Strategie EU pro vodohospodářskou odolnost, kterou Evropská komise zveřejnila před rokem, reaguje na dopady klimatické změny, jako jsou sucho, povodně nebo nedostatek vody, a usiluje o zajištění dostatku kvalitní vody do roku 2050.
Česká republika zdůraznila význam strategické správy vodních zdrojů, zadržování vody v krajině, obnovy území po těžbě a dalšího rozvoje vodohospodářské infrastruktury. Důležitou roli podle nás hrají také vodní díla a přečerpávací elektrárny, které pomáhají s akumulací energie.
Na okraj zasedání se uskutečnila koordinace 13 členských států včetně ČR k připravované revizi systému EU ETS, kterou Evropská komise představí v červenci.
Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 058
e-mail:tiskove [at] mzp.gov.cz ( tiskove[at]mzp[dot]gov[dot]cz)