Vysoký počet kormoránů způsobuje škody za desítky milionů. MŽP žádá sousední státy o jejich regulaci
Foto Václav Hlaváč, AOPK
Vysoký počet kormoránů způsobuje škody za desítky milionů. MŽP žádá sousední státy o jejich regulaci
Každoročně v České republice způsobují kormoráni škody za desítky milionů korun a ovlivňují také volně žijící ryby. V zimě u nás zůstává přibližně 12 až 14 tisíc kormoránů a další tisíce přes české území migrují. Většina z nich přilétá ze severní Evropy. Ministerstvo životního prostředí proto oslovilo Německo a Polsko s žádostí o opatření k regulaci populací kormorána velkého v oblastech u Severního a Baltského moře.
„Už v květnu jsme vyzvali Evropskou komisi k zajištění koordinovaného přístupu kvůli dopadům rostoucí populace kormorána velkého v Evropě. Nyní jsem oslovil přímo sousední státy, Německo a Polsko, s žádostí o přijetí aktivních opatření k regulaci zdrojových populací kormoránů v oblasti na pobřeží Severního a Baltského moře. Kormoráni působí většinu škod, když k nám zalétají během tahu a v zimním období, zatímco trvale u nás hnízdí jen kolem 350 párů, hlavně v jižních Čechách a na jižní Moravě,“ vysvětluje ministr životního prostředí Igor Červený.
Kormorán velký je v Česku především zimujícím druhem. Zatímco u nás dlouhodobě hnízdí pouze kolem 350 párů, v zimních měsících se jeho počet výrazně zvyšuje. Na českém území zůstává přibližně 12 až 14 tisíc jedinců a další tisíce od podzimu do jara přes území ČR migrují.
A právě v tomto období vznikají nejvýznamnější škody. Kormorán velký je výhradně rybožravý predátor a takzvaný potravní oportunista. Využívá zejména nejsnáze dostupnou potravu na rybnících, regulovaných úsecích řek nebo v okolí jezů, kde ryby nemají dostatek úkrytu.
Škody se tak netýkají pouze hospodářsky chovaných ryb. Kormoráni mohou zasahovat také do populací volně žijících druhů, zejména tam, kde jsou jejich stavy již oslabené. Příkladem je lipan podhorní.
Většina ptáků, kteří u nás v zimě působí škody, pochází ze severní Evropy. Česká republika proto usiluje o řešení také v zemích, ze kterých kormoráni přilétají. Proto společně s dalšími státy již v květnu vyzvala Evropskou komisi k zajištění koordinovaného přístupu k dopadům rostoucí evropské populace kormorána velkého. S ohledem na pomalý postup nyní Ministerstvo životního prostředí oslovilo přímo Německo a Polsko s žádostí o přijetí opatření v oblastech u Severního a Baltského moře.
Populace kormorána velkého v Evropě po výrazném poklesu během 20. století v posledních desetiletích opět významně roste. Aktuálně čítá více než půl milionu párů a podle některých odhadů až dva miliony jedinců. V České republice je hnízdní populace pouze kolem 350 párů a její velikost dlouhodobě stagnuje, mimo jiné v souvislosti s povolovaným lovem. Škody působí právě zimující a migrující kormoráni ze severní Evropy a Pobaltí.
Kormorán velký byl v České republice v roce 2013 vyřazen ze seznamu zvláště chráněných druhů. V místech, kde vznikají nejvýznamnější škody, například v jihočeských rybničních oblastech, na jižní Moravě a v některých lokalitách Středočeského, Pardubického a Královéhradeckého kraje, je jeho lov plošně povolen.
Foto: Václav Hlaváč/AOPK
Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 200
e-mail:tiskove [at] mzp.gov.cz ( tiskove[at]mzp[dot]gov[dot]cz)