Kontaktní centrum proti korupci
Ministerstvo životního prostředí (dále také jen „MŽP“) plní v oblasti protikorupčních aktivit dílčí roli a úkoly vyplývající mu z příslušných právních předpisů, rozhodnutí a dalších dokumentů na vnitrostátní i mezinárodní úrovni. Problematiku boje s korupcí koordinuje a vyhodnocuje Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí, gestorem problematiky je v rámci České republiky Ministerstvo spravedlnosti. Podrobnější informace a aktuality lze nalézt na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti www.korupce.cz.
Oznamování protiprávního jednání
Dne 20. června 2023 vešel v platnost zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, který do českého právního řádu transponoval Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Oznámí-li fyzická osoba své podezření na protiprávní jednání, má s účinností od 1. srpna 2023 nárok na ochranu podle tohoto zákona.
Rezortní interní protikorupční program MŽP
V současné době je na MŽP určenou příslušnou osobou, která přijímá oznámení a posuzuje důvodnost v nich obsažených podezření:
Kateřina Madajová, Katerina.Madajova@mzp.gov.cz, +420 267 122 702
Zároveň je kontaktní osobou v oblasti protikorupce.
Zaměstnanci MŽP. V režimu zákona o ochraně oznamovatelů se Ministerstvo životního prostředí bude zabývat oznámeními podanými pouze ze strany jeho vlastních zaměstnanců, nicméně bez ohledu na to, zdali se jedná o státní zaměstnance ve služebním poměru, zaměstnance v pracovním poměru, anebo o jinou formu výkonu závislé práce (např. DPP, DPČ). Do tohoto okruhu se řadí i osoby vykonávající pro MŽP dobrovolnickou činnost nebo odbornou praxi či stáž.
Zákon dopadá na osoby splňující podmínku tzv. „pracovního kontextu“. Pakliže se na MŽP obrátí s oznámením osoba, jež na ministerstvu nikterak nepůsobí a nemá s ním žádnou prokazatelnou „pracovní“ souvislost, postup viz níže se neuplatní, a to mj. z povahy věci. Účelem právní úpravy je zejm. poskytovat ochranu zaměstnancům před odvetnými opatřeními, nikoli vyšetřovací činnost a kvalifikace konkrétních skutkových podstat. Ministerstvo, potažmo příslušné osoby v rámci MŽP, nemohou suplovat úkony v pravomoci jiných orgánů, typicky např. orgánů činných v trestním řízení.
Možné protiprávní jednání ve výše zmíněném „pracovním kontextu“, v praxi takovému, k němuž došlo nebo má dojít v rámci MŽP. Zákon dále rozlišuje celkem 4 kategorie těchto jednání, které fakticky tvoří tzv. věcnou působnost zákona:
a) jednání mající znaky trestného činu (jakéhokoli),
b) jednání mající znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč,
c) jednání porušující samotný zákon o ochraně oznamovatelů,
d) jednání porušující jiný právní předpis nebo předpis EU v oblasti:
1) finančních služeb, povinného auditu a jiných ověřovacích služeb, finančních produktů a finančních trhů;
2) daně z příjmů právnických osob;
3) předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu;
4) ochrany spotřebitele;
5) souladu s požadavky na výrobky včetně jejich bezpečnosti;
6) bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích;
7) ochrany životního prostředí;
8) bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat a jejich zdraví;
9) radiační ochrany a jaderné bezpečnosti;
10) hospodářské soutěže, veřejných dražeb a zadávání veřejných zakázek;
11) ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví;
12) ochrany osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů;
13) ochrany finančních zájmů Evropské unie nebo
14) fungování vnitřního trhu včetně ochrany hospodářské soutěže a státní podpory podle práva Evropské unie.
Bude-li oznámení, byť podané zaměstnancem MŽP, věcně spadat mimo shora uvedený výčet kategorií, nebude vyhodnoceno jako oznámení podle předmětného zákona a bude s ním naloženo v odpovídajícím právním režimu.
Písemně i osobně, aby však byl vnitřní oznamovací systém účinný a oznámení bylo možné plně podřadit pod zákon o ochraně oznamovatelů, je zapotřebí dodržet ze zákona vyplývající následující náležitosti.)
Písemné oznámení
Písemné oznámení lze podat vyplněním elektronického formuláře.
Pro případ listinných oznámení, zaslaných prostřednictvím držitele poštovní licence, event. jinak doručených ministerstvu (např. prostřednictvím podatelny), je nutné tato označit na obálce textem „Neotvírat – Pouze k rukám příslušné osoby z odboru xxx“. V opačném případě by došlo k manipulaci s písemností ze strany nepovolaných osob a klasickému zaevidování písemnosti, čímž by byl zmařen smysl vnitřního oznamovacího systému.
Dále je za účelem možnosti podání oznámení v listinné podobě zřízena speciální schránka pro příjem těchto oznámení označená jako „Schránka pro oznámení podezření ze spáchání protiprávního jednání“, která je umístěna v nemonitorovaném prostoru vlevo před vchodem do budovy Ministerstva životního prostředí, Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10, na místě, které splňuje podmínky minimalizace možnosti odhalení totožnosti oznamovatele.
Oznámení podezření ze spáchání protiprávního jednání je možno učinit prostřednictvím elektronické pošty na adresu protikorupci@mzp.gov.cz.
Oznámení podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu je také možno učinit prostřednictvím elektronické pošty na adresu prosetrovatel@mzp.gov.cz.
Ústní oznámení
Co se týká osobního podání oznámení, o toto je oznamovatel oprávněn příslušnou osobu požádat telefonicky nebo e-mailem na kontaktech uvedených výše.
Jak bylo nastíněno výše, MŽP vylučuje přijímání oznámení od osoby, která pro povinný subjekt nevykonává práci nebo jinou obdobnou činnost (MŽP přijímá pouze oznámení od zaměstnanců, potažmo osob vykonávajících závislou práci v základním pracovněprávním vztahu, službě, dobrovolnickou činnost nebo odbornou praxi či stáž).
Dále ministerstvo upozorňuje, že podle § 2 odst. 2 zákona o ochraně oznamovatelů má oznámení obsahovat údaje o jménu, příjmení a datu narození, event. jiné údaje, z nichž je možné dovodit totožnost oznamovatele (nedostatečně identifikovaným oznamovatelům není z principu možné adresně zajistit ochranu před konkrétními odvetnými opatřeními). Proto, co se týká anonymních „oznámení“, s ohledem na možnosti a smysl zákona se MŽP bude zabývat pouze relevantními anonymními podáními, již mimo režim zákona o ochraně oznamovatelů.
Na tomto místě zároveň MŽP deklaruje, že ke všem oznámením bude přistoupeno s řádnou péčí a zachováním důvěrnosti, a stejně tak budou přijata event. následná opatření.
Zaměstnanec MŽP by vzhledem k okolnostem a informacím, které má k dispozici v době oznámení, měl mít pádný důvod se domnívat, že jím oznamované skutečnosti jsou autentické a pravdivé. Nelze tedy oznamovat skutečnosti vědomě nepravdivé. Takovéto jednání může být sankcionováno. Oznamovatel by měl jednat ve veřejném zájmu a v dobré víře, že jím podávané oznámení se opírá o věrohodná fakta a skutečnosti.
Při získávání materiálů dokládajících oznamované skutečnosti a násl. oznámení by se zaměstnanec MŽP neměl dopustit jednání, které by samo mohlo mít charakter protiprávního jednání či přímo trestného činu (např. pomluvy).
Zároveň by oznamovatel měl být schopen identifikovat, jaké oblasti se protiprávní jednání týká, a promyslet, jaké ověřitelné informace o ohlašovaném protiprávním jednání může poskytnout. Rozsah a kvalita předkládaných informací mohou pozitivně ovlivnit způsob posouzení důvodnosti oznámení.
Výše popsané způsoby představují tzv. „vnitřní oznamovací systém“, vedle kterého existuje ještě tzv. „vnější oznamovací systém“, který spravuje Ministerstvo spravedlnosti, jakožto gestor příslušné oblasti. Prostřednictvím tohoto vnějšího oznamovacího systému mohou oznámení podávat oznamovatelé bez ohledu na to, zda předtím využili vnitřní oznamovací systém, jehož upřednostnění však může být v konkrétních případech žádoucí.
Více informací k tomuto způsobu oznamování zde:
Oznamovatel – Ministerstvo spravedlnosti (justice.cz)
Přímý odkaz na formulář pro učinění oznámení zde:
Chci podat oznámení – veřejnost – Oznamovatel (justice.cz)
Etický kodex a pravidla etického chování
Jedním z předpokladů úspěšného boje s korupcí ve správních úřadech je důsledné dodržování, prosazování a rozvíjení profesní etiky zaměstnanců těchto úřadů.
Podle § 77 odst. 1 písm. t) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, je státní zaměstnanec povinen dodržovat pravidla etiky státního zaměstnance vydaná služebním předpisem. Tímto předpisem je pro státní zaměstnance zařazené v Ministerstvu životního prostředí služební předpis nejvyššího státního tajemníka č. 3 ze dne 3. října 2023, o pravidlech etiky státních zaměstnanců. Dále jsou nejen státní zaměstnanci, ale i ostatní zaměstnanci v Ministerstvu životního prostředí v pracovněprávních vztazích, povinni dodržovat pravidla etiky obsažená v Etickém kodexu úředníků a zaměstnanců Ministerstva životního prostředí.
Etický kodex úředníků a zaměstnanců MŽP
Služební předpis nejvyššího státního tajemníka
Poradní orgány a poradci
V rámci protikorupčního opatření ministerstvo zveřejňuje seznam poradních orgánů, pracovních týmů, poradců, konzultantů, analytiků, poradenských a ostatních externích společností a advokátů a advokátních kanceláří, jejichž služeb ministerstvo využívalo za uplynulé předchozí pololetí, a to včetně vyplacených odměn za tuto činnost.
Přehled poradců MŽP 2015-2024