Domů Zahraniční vztahy Mezinárodní smlouvy v oblasti životního prostředí Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek (PRTR)

Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek (PRTR)

Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek (PRTR)

O Protokolu o PRTR

Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek (Protokol o PRTR) je první právně závaznou mezinárodní úmluvou o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek. Protokol o PRTR vychází z Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva).

Cílem Protokolu o PRTRs je zlepšit přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí založením integrovaného, celonárodního registru. Vytváření ucelených veřejných registrů znečišťování je, jak již bylo naznačeno výše, jedním ze závazků Aarhuské úmluvy. Protokol k této úmluvě (tj. Protokol o PRTR) deklaruje důležitost registrů úniků a přenosů znečišťujících látek jako mechanismu pro zvyšování odpovědnosti podniků, omezování znečištění a podporu udržitelného rozvoje. Účelem registrů znečišťování obecně je přispět k posílení integrovaného přístupu v ochraně životního prostředí a k podpoře šetrnějšího chování.

Protokol o PRTR byl přijat na mimořádném zasedání stran Aarhuské úmluvy 21. května 2003 v rámci páté ministerské konference „Životní prostředí pro Evropu“ konané v Kyjevě (Ukrajina). Protokol doposud podepsalo 38 států (včetně Evropského společenství).

Co se týče platnosti, Protokol o PRTR vstoupil v platnost pro smluvní strany devadesátým dnem po datu uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí nebo přistoupení. Šestnáctou smluvní stranou Protokolu o PRTR se 10. července 2009 stala Francie a 13. července 2009 ratifikovalo Protokol o PRTR Maďarsko. Byl tak překročen nutný počet ratifikací ke vstupu Protokolu o PRTR v platnost. Protokol o PRTR se tedy stal pro smluvní strany mezinárodně právně závazným od 8. října 2009. Česká republika dokončila ratifikační proces v červnu 2009. Průběžný stav ratifikace je možné sledovat zde.

Zasedání smluvních stran se koná pravidelně každé 4 roky, a to společně s obdobným zasedáním Aarhuské úmluvy. Další informace o těchto zasedáních smluvních stran lze dohledat zde.

Požadavky na registry znečišťování dle Protokolu o PRTR

Registr znečišťování má podle Protokolu o PRTR alespoň obsahovat informace o únicích a přenosech 86 znečišťujících látek (seznam tvoří přílohu Protokolu o PRTR), smluvní strany mohou nicméně vytvářet rozsáhlejší databáze (to je případ jak evropského registru, tak i tuzemského Integrovaného registru znečišťování životního prostředí – IRZ). Jedná se o látky s významnými negativními vlivy na životní prostředí a lidské zdraví (např. skleníkové plyny, látky způsobující kyselý déšť, těžké kovy, rakovinotvorné látky apod.).

Nezbytným rysem registrů znečišťování je veřejná bezplatná přístupnost a možnost veřejné kontroly. Data o znečištění v registru znečišťování musí být dostupná v koherentní, strukturované (podle zařízení, polohy, činnosti, vlastníka, znečišťující látky, složek atd.) a uživatelsky přívětivé (user friendly) podobě. Protokolem o PRTR je požadováno zajištění účasti veřejnosti i při vývoji národního registru (veřejnost může předkládat připomínky, informace, analýzy nebo stanoviska). Registry mají mít omezená ustanovení týkající se utajování. Již tradičním nástrojem pro publikaci ohlášených údajů je internet. V případě ČR tuto roli zastává již zmíněný tuzemský IRZ.

Hlavními parametry registrů znečišťování podle Protokolu o PRTR tedy jsou:

  • Evidence úniků a přenosů minimálně 86 znečišťujících látek (v některých případech jde o skupiny látek) uvedených v příloze z různých typů bodových zdrojů;
  • Poskytování dostupných dat o plošných zdrojích (např. dopravě);
  • Pravidelná aktualizace na základě povinného periodického ohlašování;
  • Omezené utajování údajů;
  • Veřejná dostupnost, bezplatnost a uživatelská přívětivost;
  • Poskytování údajů v koherentní a strukturované podobě (podle zařízení, polohy, činnosti, vlastníka, znečišťující látky, složek atd.);
  • Poskytování odkazů na další registry znečišťování;
  • Rozšiřitelnost o další látky;
  • Otevřenost k připomínkám veřejnosti při vývoji a úpravách.

Dále smluvní strany musí zabezpečit, že údaje do registru znečišťování budou provozovatelé poskytovat povinně periodicky (každoročně) a to minimálně v následujícím rozsahu:

  • Hlášení za jednotlivé provozovny s udáním geografické polohy (souřadnice, adresa);
  • Hlášení o únicích látek do vody, ovzduší a půdy;
  • Hlášení o látkách v odpadech nebo kategoriích odpadů přenášených mimo lokalitu provozovny;
  • Hlášení o látkách v odpadních vodách přenášených mimo lokalitu provozovny.

Zapojení veřejnosti

Samostatně je nutné opakovaně vypíchnout požadavky na registry znečišťování z pohledu široké veřejnosti, jelikož se jedná o jeden ze základních rysů registrů znečišťování. Možná se jedná o ten vůbec nejdůležitější.

Veřejnost musí mít zajištěn bezplatný přístup k informacím v registru znečišťování bez nutnosti prokázat konkrétní zájem na těchto informacích. Registry znečišťování by měly být dostupné elektronicky prostřednictvím Internetu. Protokolem o PRTR je požadováno zajištění účasti veřejnosti i při vývoji národního registru. Veřejnost může předkládat připomínky, informace, analýzy nebo stanoviska.

Příslušné právní předpisy

Důležité dokumenty

Odkazy

Dokumenty