Domů Zahraniční vztahy Mezinárodní smlouvy v oblasti životního prostředí Ramsarská úmluva o mokřadech

Ramsarská úmluva o mokřadech

Ramsar Convention on Wetlands

Úmluva o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva byla podepsána prvními státy 2. 2. 1971 v íránském městě Ramsar (odtud zkrácený název „Ramsarská úmluva“), v platnost vstoupila v r. 1975. K 10. 10. 2021 má Ramsarská úmluva celkem 172 smluvních stran. 
Úmluva vytváří rámec pro celosvětovou ochranu a rozumné užívání všech typů mokřadů. 
Každá smluvní strana Ramsarské úmluvy je povinna zařadit alespoň jeden ze svých mokřadů na „Seznam mokřadů mezinárodního významu“ (tzv. List of Wetlands of International Importance) a zajistit adekvátní ochranu a rozumné užívání mokřadů na svém území. Do seznamu jsou zařazovány mokřady splňující přísná kritéria mezinárodního významu pro vodní ptactvo a mezinárodního významu z hlediska ekologie, botaniky, zoologie, limnologie nebo hydrologie. Seznam v současné době čítá přes 2400 mokřadů celého světa o celkové rozloze 2,5 mil. km². Česká republika má na seznamu zapsáno celkem 14 mokřadů.
V rámci Ramsarské úmluvy je veden také „Seznam ohrožených mokřadů“. Jedná se o přehled mokřadů mezinárodního významu, v nichž došlo, dochází, nebo může dojít z nejrůznějších důvodů ke změnám jejich ekologického charakteru a tím k jejich ohrožení, případně zničení. Smluvní strana pak ve spolupráci s odborníky, vědci i politiky hledá vhodné řešení nastalé situace. V České republice zodpovídá za naplňování Ramsarské úmluvy Ministerstvo životního prostředí. Funkci poradního orgánu ve věcech ochrany mokřadů vykonává Český ramsarský výbor, který je složen ze zástupců Ministerstva životního prostředí, pracovníků státní ochrany přírody, pracovníků vědeckých a výzkumných pracovišť a zástupců nevládních organizací. Při řešení vědeckých otázek úmluvy využívá Český ramsarský výbor Expertní skupinu, jejímiž členy jsou odborní pracovníci, kvalifikovaní v ochraně mokřadů a vodního ptactva.

Definice mokřadu

Ramsarská úmluva definuje mokřad jako: „území bažin, slatin, rašelinišť i území pokrytá vodou, přirozeně i uměle vytvořená, trvalá či dočasná, s vodou stojatou či tekoucí, sladkou, brakickou či slanou, včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje šest metrů“.
Pro potřeby České republiky se mokřadem rozumí zejména: rašeliniště a slatiniště, rybníky, soustavy rybníků, lužní lesy, nivy řek, mrtvá ramena, tůně, zaplavované nebo mokré louky, rákosiny, ostřicové louky, prameny, prameniště, toky a jejich úseky, jiné vodní a bažinné biotopy, údolní nádrže, zatopené lomy, štěrkovny, pískovny, horská jezera, slaniska.

Seznam mokřadů mezinárodního významu

RS 1 Šumavská rašeliniště (Šumava peatlands)
RS 2 Třeboňské rybníky (Třeboň fishponds)
RS 3 Novozámecký a Břehyňský rybník (Novozámecký and Břehyňský fishponds)
RS 4 Lednické rybníky (Lednice fishponds)
RS 5 Litovelské Pomoraví 
RS 6 Poodří
RS 7 Krkonošská rašeliniště (Krkonoše Mountains mires)
RS 8 Třeboňská rašeliniště (Třeboň peatlands)
RS 9 Mokřady dolního Podyjí (Floodplain of lower Dyje River)
RS 10 Mokřady Liběchovky a Pšovky (Liběchovka and Pšovka Brooks)
RS 11 Podzemní Punkva (Punkva subterranean stream)
RS12 Krušnohorská rašeliniště (Krušnohorská Mountains mires)
RS 13 Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa (Springs and Mires of the Slavkov Forest)
RS 14 Horní Jizera (Jizera Headwaters)

Datum přístupu ČR:

Československá federativní republika se stala její smluvní stranou dne 2. července 1990. Po rozpadu ČSFR sukcedovala Česká republika jako nástupnický stát do závazků plynoucích z Úmluvy dne 1. ledna 1993 (č. 396/1990 Sb.).

Dokumenty