Úmluva o biologické rozmanitosti a ochrana biodiverzity
Co je to biologická rozmanitost
Biologickou rozmanitost (biodiverzitu) chápeme jako rozmanitost života ve všech jeho formách, úrovních a kombinacích. Nejedná se jen o pouhý součet všech genů, druhů a ekosystémů, ale spíše o variabilitu uvnitř a mezi nimi. Příznivý stav biologické rozmanitosti je základním předpokladem pro to, aby mohla poskytovat nezbytné přínosy lidské společnosti. Mezi tyto většinou nenahraditelné přínosy patří nejen přírodní zdroje, které využíváme jako potraviny, energii či léčiva, ale také přírodní procesy, které regulují klima, zajišťují kvalitu ovzduší, vody a půdy. Proto je nutné chápat ochranu a udržitelné využívání biodiverzity jako jeden z klíčových pilířů udržitelného rozvoje.
Stav globální biologické rozmanitosti, příčiny negativních změn a možné scénáře do budoucna: viz Globální hodnotící zpráva IPBES (2019).
Úmluva o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity, CBD) patří k nejvýznamnějším mezinárodním mnohostranným úmluvám v oblasti životního prostředí. V platnost vstoupila 29. prosince 1993 a přistoupilo k ní 196 smluvních stran, včetně České republiky.
Text úmluvy: česky (PDF, 520 kB), anglicky
Oficiální stránky úmluvy: https://www.cbd.int/
Cíle úmluvy:
ochrana biologické rozmanitosti
udržitelné využívání jejích složek
spravedlivé a rovnoměrné rozdělování přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů
K úmluvě byly přijaty dva protokoly: Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti a Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání.
Hodnocení naplňování úmluvy: viz Výhled globální biologické rozmanitosti 5 (2020)
Konference OSN o biodiverzitě (15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti) přijala v prosinci 2022 Kchun-mingsko-montrealský globální rámec pro biologickou rozmanitost (GBF). V novém rámci se státy světa zavazují naplňovat ambiciózní cíle zaměřené na ochranu a obnovu živé přírody, aby se podařilo zastavit a zvrátit úbytek biologické rozmanitosti a příroda se vrátila na cestu obnovy ve prospěch lidí a planety.
Strategické dokumenty:
Kchun-mingsko-montrealský globální rámec pro biologickou rozmanitost (GBF)
Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života
Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky pro období 2016–2025
Státní program ochrany přírody a krajiny České republiky pro období 2020–2025
Další klíčové dokumenty:
Globální hodnotící zpráva Mezivládního vědecko-politického panelu pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách – Shrnutí pro tvůrce politik
Výhled globální biologické rozmanitosti 5 – Shrnutí pro tvůrce politik
Zpráva o živé planetě 2020 – Shrnutí
Živa 5/2019: Monotematické číslo časopisu věnované biodiverzitě přináší pohled na biodiverzitu z různých, mnohdy nečekaných úhlů a snaží se ji představit od úrovně genetické až po ekosystémovou. Web: https://ziva.avcr.cz/2019-5/
Dokumenty
-
Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF)
Sdružení evropských meteorologických služeb se sídlem v anglickém Readingu, které se zabývá vývojem a přípravou střednědobé předpovědí počasí pro Evropu.
-
Evropská organizace pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT)
Evropská organizace pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT - European Organisation for the Exploitation of Meteorological Satellites) je mezinárodní vládní organizace zabývající se vývojem, provozem a využitím meteorologických družic...
-
Program Copernicus (dříve GMES)
Program Evropské unie Copernicus je program pozorování a monitorování Země zkoumající naši planetu a její životní prostředí ku prospěchu všech evropských občanů.
-
Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí
Convention on Access to Information, Public Participation in Decision–Making and Access to Justice in Environmental Matters, Aarhus, Denmark, 1998Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v...
-
Úmluva o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států, Helsinki, Finsko, 1992
Convention on the Transboundary Effects of Industrial Accidents, Helsinki, Finland, 1992Cílem Úmluvy je předcházet škodlivým účinkům závažných průmyslových havárií přesahujících hranice jednotlivých států na lidské zdraví, životní prostředí a...
-
Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování, Basilej 1989
Basel Convention on the Control of Transboundary Movements of Hazardous Wastes and their Disposal, Basel 1989Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování představuje nejvýznamnější globální...
-
Mezinárodní úmluva o regulaci velrybářství
International Convention for the Regulation of Whaling (ICRW)Mezinárodní úmluva o regulaci velrybářství je globální smlouvou, která byla sjednána ve Washingtonu dne 2. prosince 1946 sedmnácti tehdejšími velrybářskými státy.
-
Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA)
Je nejrozsáhlejší dohodou uzavřenou v rámci Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnská úmluva). Dohoda byla sjednána 16. června 1995 v Haagu a v platnost vstoupila 1.listopadu 1999. Česká republika je členem od 1. září 2006.
-
Úmluva OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zvláště v Africe
Úmluva OSN o desertifikaci byla sjednána v Paříži v roce 1994.
-
Úmluva OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zvláště v Africe
United Nations Convention to Combat Desertification in those Countries Experiencing Serious Drought and/or Desertification, particularly in Africa, Paris 1994Úmluva OSN o desertifikaci byla sjednána v Paříži v roce 1994.
-
Smlouva o Antarktidě
Smlouva o Antarktidě, Washington, 1959Antarctic Treaty, Washington, 1959Sjednání Smlouvy o Antarktidě bylo výsledkem obnovené spolupráce v oblasti Antarktidy po druhé světové válce.
-
Ramsarská úmluva o mokřadech
Ramsar Convention on WetlandsÚmluva o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva byla podepsána prvními státy 2. 2. 1971 v íránském městě Ramsar (odtud zkrácený název „Ramsarská úmluva“), v platnost vstoupila v r....
-
Karpatská úmluva
Karpaty jsou unikátním pohořím celosvětového významu, které se rozkládá na území o velikosti přes 200 000 km2, a zároveň ekologicky velmi citlivou oblastí.
-
Úmluva Rady Evropy o krajině
Council of Europe Landscape Convention Úmluva Rady Evropy o krajině (dále jen „Úmluva“) je výsledkem společného zájmu zemí v úsilí o udržitelnost rozvoje krajiny, založeném na vyvážených harmonických vztazích mezi sociálními potřebami, hospodářskou...
-
Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu
Kyoto Protocol to the United Nations Framework Convention on Climate ChangeKjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (dále jen „Protokol“) byl přijat v prosinci roku 1997.
-
Pařížská dohoda
Pařížská dohoda (dále jen „Dohoda“) byla přijata smluvními stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (Úmluva) v prosinci 2015.
-
Rámcová úmluva OSN o změně klimatu
Rámcová úmluva OSN o změně klimatu, Rio de Janeiro, 1992UN Framework Convention on Climate Change/UNFCCC, Rio de Janeiro 1992Rámcová úmluva OSNRámcová úmluva OSN o změně klimatu (dále jen „Úmluva) byla přijata na Konferenci OSN o životním prostředí a...
-
Mezinárodní smlouvy v oblasti životního prostředí
Česká republika je smluvní stranou několika desítek důležitých mnohostranných environmentálních smluv.
-
Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES)
Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES)
-
Karpatská úmluva
Základní informace o Karpatské úmluvě
-
Bernská úmluva
Základní informace o Bernské úmluvě
-
Nagojský protokol
Základní informace pro uživatele genetických zdrojů v ČR v návaznosti na právní předpisy související s Nagojským protokolem o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání
-
Úmluva Rady Evropy o krajině
Cílem Úmluvy Rady Evopry o krajině je podpořit ochranu, péči a plánování v krajině a organizovat mezinárodní spolupráci v této oblasti. Úmluva je výsledkem společného zájmu zemí v úsilí o udržitelnost rozvoje krajiny, založeném na vyvážených harmonických vztazích mezi sociálními potřebami, hospodářskou činností, ochranou a tvorbou životního prostředí.