Látky poškozující ozonovou vrstvu
Látky poškozují ozonovou vrstvu se začaly ve velkém rozsahu používat ve druhé polovině minulého století v souvislosti s rozvojem chladírenského průmyslu (ledničky, mrazničky) a nárůstem množství vyráběných klimatizací. Využívaly se také v protipožární ochraně, jako nadouvadla izolačních pěn, v zemědělství proti škůdcům a chorobám, v nátěrových hmotách jako rozpouštědla, ve zdravotnictví jako hnací plyn inhalátorů apod. Nejvíce emisí se do atmosféry dostalo do konce 80. let 20. století, kdy se na základě výskytu tzv. ozonové díry nad Antarktidou začalo výrazně omezovat používání téměř stovky látek prostřednictvím Vídeňské úmluvy (1985) a Montrealského protokolu (1987). V současné době se podařilo snížit celosvětovou výrobu a spotřebu oproti 80. letům 20. stol. o 98%.
Látky poškozují ozonovou vrstvu obsahují chlor či brom. Známé jsou pod označením „freony“ (tzv. CFC a HCFC látky), halony a další. Jejich vliv na ozonovou vrstvu se charakterizuje hodnotou potenciálu poškozování ozonové vrstvy (ODP z anglického ozone depleting potential). Kromě toho jsou všechny látky poškozují ozonovou vrstvu významnými skleníkovými plyny. Tyto látky mají při vypuštění do atmosféry různou dobu životnosti, od jednotek po stovku let.
Základním předpisem EU je nařízení (EU) 2024/590, které primárně stanovuje zákaz výroby, uvádění na trh a použití látek poškozujích ozonovou vrstvu. Zároveň však v souladu s Montrealským protokolem stanovuje výjimky, které některé činnosti povolují, a pro tyto výjimky určuje pravidla jejich používání.
Za určitých podmínek jsou umožněna tato používání látek poškozujích ozonovou vrstvu:
- Vstupní suroviny (látky, které jsou předmětem chemické transformace v procesu, při kterém jsou zcela změněny proti svému původnímu složení)
- Technologická činidla (procesy specifikuje příloha č. 3 nařízení (EU) 2024/590)
- Laboratorní a analytická použití
- Se vstupem v platnost nařízení (EU) 2024/590 zanikla povinnost registrace v rejstříku „LabODS Registry“. Více informací naleznete zde (PDF, 117.16 KB) .
- Seznam činností, které jsou a nejsou považované za základní laboratorní použití látek poškozujících ozonovou vrstvu je uveden v nařízení Komise (EU) č. 291/2011.
- Kritická použití halonů
- Jsou stanoveny výjimky pro použití látek poškozujících ozonovou vrstvu, které se využívají zejména v požární ochraně v letectví, vojenské technice apod.
- Dovoz/vývoz do/z EU látek poškozujících ozonovou vrstvu je povolen pouze na základě licence udělené Evropskou Komisí.
- Sebrané použité halony jsou v rámci ČR shromažďovány v Halonové bance situované v Chebu.
V současné době stále existuje řada zařízení, která v sobě obsahují některou z látek poškozujích ozonovou vrstvu. Nejčastěji se jedná o typ označovaný HCFC (hydrofluorchloruhlovodíky). Zařízení s obsahem těchto látek poškozujích ozonovou vrstvu bylo možné do konce roku 2014 také opravovat a látku HCFC v případě nutnosti doplňovat. Od 1. ledna 2015 však platí úplný zákaz jejich použití pro servisní účely. Pro zařízení s obsahem látek poškozujích ozonovou vrstvu platí před jejich demontáží nebo likvidací povinnost látky znovuzískat (odsát) za účelem jejich zneškodnění.
Na národní úrovni je oblast látek poškozujích ozonovou vrstvu a nakládání s nimi právně upravena zákonem č. 73/2012 Sb. a vyhláškou č. 243/2023 Sb.
Odkazy
-
Evropská Komise – ochrana ozonové vrstvy
Souhrn informací souvisejících s ochranou ozonové vrstvy na úrovni EU od výzkumu po praktické informace o povinnostech, které plynou z EU legislativy: výroba, dovoz a vývoz – hlavní databáze látek poškozujících ozonovou vrstvu, laboratorní a analytické použití – databáze laboratoří, podávání zpráv dle čl. 27 (podniky) atd.