Domů Agenda Příroda a krajina Obecná ochrana přírody a krajiny Významné krajinné prvky Vodní tok - významný krajinný prvek

Vodní tok - významný krajinný prvek

Mezi významné krajinné prvky podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon explicitně řadí také vodní tok. Pojem „vodní tok“ jako významný krajinný prvek není zákonem o ochraně přírody a krajiny samostatně definován.  

Podle § 43 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodního zákona) jsou vodní toky definovány jako „povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle vzdutých. Jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo zakrytými úseky“.

Pro potřeby ochrany vodních toků jako významných krajinných prvků však nelze tuto definici považovat za dostatečnou. Vodní tok ve smyslu významného krajinného prvku je třeba chápat nikoliv jenom jako vodní proud, nýbrž včetně jeho prostředí, jímž je koryto vodního toku a jeho břehy (Sdělení sekretariátu rozkladové komise o výkladech právních předpisů, přijatých výkladovou komisí ministra životního prostředí č. 2/2003, viz Věstník MŽP, částka 4, 2003).

Je-li předmětem ochrany vodních toků především jejich ekologicko-stabilizační funkce, je třeba vodní tok vnímat především jako vodní ekosystém, který zahrnuje biotickou a abiotickou složku ovlivňovanou dynamickými procesy – kolísáním průtoků, transportem a akumulací splavenin apod., přičemž tyto procesy je třeba v kontextu celého ekosystému vodního toku vnímat jako v zásadě přirozené, nikoliv a priori jako škodlivé. Ekosystém vázaný na vodní tok tvoří tekoucí voda (trvale, nebo po část roku), koryto vymezené břehovými hranami a veškerá biota na vodu a koryto vázaná. Součástí vodního toku tedy mohou být i porosty dřevin rostoucí v korytě až po břehovou čáru.

Ekologicko-stabilizační funkce vodního toku jsou do značné míry vázány na jeho hydromorfologický stav. Lze konstatovat, že stav vodního toku v daném úseku je tím příznivější, čím více se blíží stavu přirozenému. Kritériem příznivého morfologického stavu vodního toku je přirozenost tvarů a rozměrů koryt, charakteristik proudění a splaveninového režimu. Příznivý stav vodního toku z hlediska morfologického je základem pro příznivý stav z hlediska biologického. Pro potřeby posouzení morfologického stavu vodních toků je možné podpůrně využít Metodiku stanovující postup hodnocení vlivů opatření na vodních tocích a nivách na hydromorfologický stav vod publikovanou ve Věstníku MŽP, částka 11, 2008.

Povodně a zejména způsob, jakým jsou případné škody v korytech vodních toků odstraňovány, také mohou ekologicko-stabilizační funkce vodních toků ovlivnit. Na činnosti při odstraňování povodňových škod na korytech vodních toků, zejména zabezpečení kritických míst pro případ další povodně, nebo obnovení průtočného profilu koryta vodního toku, se podle ustanovení § 83 písm. m) vodního zákona nevztahují zvláštní právní předpisy (např. zákon o ochraně přírody a krajiny). Výklad tohoto ustanovení vodního zákona ve vztahu k provádění povodňových prohlídek a k definici povodňových škod byl zveřejněn ve Věstníku MŽP, částka 5, 2014.

Užitečné odkazy a dokumenty ke stažení 

Koncepce migračního zprůchodnění říční sítě ČR 

Metodika využití kartáčové technologie pro zajištění a zlepšení migrační prostupnosti vodních toků  

Zlepšení migrační průchodnosti příčných překážek ve vodních tocích ČR

Pracovní postupy eliminace negativních funkcí odvodňovacích zařízení v krajině 

Obnova a dlouhodobá péče o břehové porosty 

Význam a management dřevní hmoty v tocích - příručka pro monitoring, management a využití dřevní hmoty ve vodních tocích (metodika OPŽP) 

Pracovní postup pro návrhy a realizaci revitalizačních opatření na vodních cestách (metodika OPŽP)

Metodika odboru ochrany vod, která stanovuje postup hodnocení vlivů opatření na vodních tocích a nivách na hydromorfologický stav vod – zjednodušená metodika (PDF, 416.53 KB)

 

 

 

Dokumenty

  • Význam a management dřevní hmoty v tocích

    Dřevní hmota je nedílnou součástí říčních systémů v zalesněných povodích, kde v korytech a nivách vodních toků ovlivňuje celou řadu biologických i abiotických procesů. S rozvojem potřeby ochrany přírody a krajiny jsou kladeny požadavky na ekosystémový přístup při úpravě a managementu vodních toků. S tím je spojeno umožnění výskytu dřevní hmoty ve vodním toku jako přirozené součásti ekosystému. Příručka Význam a management dřevní hmoty v tocích, kterou vydalo Ministerstvo životního prostředí, si klade za cíl seznámit její uživatele jak s významem dřevní hmoty ve vodních tocích, tak s možnostmi, limity i riziky jejího ponechání nebo umístění ve vodních tocích.  

  • Pracovní postup pro návrhy a realizaci revitalizačních opatření na vodních cestách

    Pracovní postup pro návrhy a realizaci revitalizačních opatření na vodních cestách vydalo Ministertsvo životního prostředí pro účely plánování, přípravy a realizace revitalizačních opatření ve specifických podmínkách významných vodních cest ČR, zejména s dotační podporou Oparačního programu Životní prostředí (OPŽP). Využít ho mohou investoři opatření, poskytovatelé dotační podpory, dotčené orgány veřejné správy i zpracovatelé projektové dokumentace. Při přípravě záměrů umožňuje lokalizovat konkrétní plochy na vymezených úsecích vodních toků vhodné k revitalizaci nebo podpoře samovolné renaturace, a k určení jejich potenciálu z hlediska zvýšení jejich ekologické stability nebo podpory zvláště chráněných druhů či předmětů ochrany evropsky významných lokalit (EVL) nebo zvláště chráněných území (ZCHÚ). 

  • Rybník - významný krajinný prvek

    Mezi významné krajinné prvky podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon explicitně řadí také rybník. Pojem „rybník“ ve smyslu významného krajinného prvku není zákonem o ochraně přírody a krajiny samostatně definován. 

  • Pracovní postupy eliminace negativních funkcí odvodňovacích zařízení v krajině

    Metodická příručka nabízí možnosti uplatnění typových opatření k optimalizaci vodního režimu prostřednictvím eliminace negativních účinků odvodnění zemědělských pozemků nebo jeho úprav, která slouží ke zlepšování stavu vodních toků a zvyšování retenční schopnosti pramenných oblastí. 

  • Metodika využití kartáčové technologie pro zajištění a zlepšení migrační prostupnosti vodních toků

    Metodika využití kartáčové technologie pro zajištění a zlepšení migrační prostupnosti vodních toků je určena projektantům, správcům vodních toků a investorům opatření pro zajištění a zlepšení migrační prostupnosti vodních toků ČR, a to zejména k posouzení vhodnosti využití kartáčové technologie.

  • Obnova a péče o břehové porosty

    Metodika Obnova a dlouhodobá péče o břehové porosty vznikla za finanční podpory Ministerstva zemědělství (NAZV QI92A207). Byla zpracována pro účely obnovy a péče o břehové porosty v povodí Vltavy, s ohledem na podobnost podmínek může být aplikována i v dalších povodích, zejména v povodí Ohře a Labe a částečně i v povodí Moravy.

  • Metodika zlepšení migrační průchodnosti příčných překážek ve vodních tocích ČR

    Metodický postup na zlepšení migrační průchodnosti příčných překážek ve vodních tocích ČR (Slavík O., Vančura Z. et al., MŽP, SFŽP, 2012) doprovází vydání rozšířené publikace Migrace ryb, rybí přechody a způsob jejich testování, která podrobněji vysvětluje migrační chování ryb a mihulí, požadavky na rybí přechody a metody jejich monitorování. 

  • Metodika zlepšení migrační průchodnosti příčných překážek ve vodních tocích ČR

    Metodický postup na zlepšení migrační průchodnosti příčných překážek ve vodních tocích ČR (Slavík O., Vančura Z. et al., MŽP, SFŽP, 2012) doprovází vydání rozšířené publikace Migrace ryb, rybí přechody a způsob jejich testování, která podrobněji vysvětluje migrační chování ryb a mihulí, požadavky na rybí přechody a metody jejich monitorování. Obě publikace jsou určeny pro předkladatele projektů do Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), kteří mají zájem realizovat tzv. rybí přechody. 

  • Významné krajinné prvky

    Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy.