Významné krajinné prvky
Významný krajinný prvek podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (zákon oochraně přírody a krajiny) "jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy a území, na nichž probíhá přírodě blízká obnova těžbou narušeného území podle plánu nebo dokumentace uvedených v § 4 odst. 6. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků.“
Významné krajinné prvky jsou podle § 4 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k jejich poškození nebo zničení nebo k ohrožení či oslabení jejich ekologicko-stabilizační funkce, je třeba závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.
Významné krajinné prvky „ze zákona“
Pro účely aplikace zákona o ochraně přírody a krajiny lze k určení/vymezení jednotlivých významných krajinných prvků „ze zákona“ použít definice vyplývající z jiných právních předpisů pouze pokud nejsou v rozporu s účelem definice významného krajinného prvku podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Jinak se doporučuje vycházet z výkladů Ministerstva životního prostředí, případně konkrétní případ posoudit v kontextu výše uvedené definice významného krajinného prvku.
Registrované významné krajinné prvky
Kontakt
Ministerstvo životního prostředí, odbor adaptace na změnu klimatu, oddělení obecné ochrany přírody a krajiny
Ing. Mgr. Martin Bílý, e-mail: Martin.Bily@mzp.gov.cz; tel. 267 122 474
Dokumenty
-
Význam a management dřevní hmoty v tocích
Dřevní hmota je nedílnou součástí říčních systémů v zalesněných povodích, kde v korytech a nivách vodních toků ovlivňuje celou řadu biologických i abiotických procesů. S rozvojem potřeby ochrany přírody a krajiny jsou kladeny požadavky na ekosystémový přístup při úpravě a managementu vodních toků. S tím je spojeno umožnění výskytu dřevní hmoty ve vodním toku jako přirozené součásti ekosystému. Příručka Význam a management dřevní hmoty v tocích, kterou vydalo Ministerstvo životního prostředí, si klade za cíl seznámit její uživatele jak s významem dřevní hmoty ve vodních tocích, tak s možnostmi, limity i riziky jejího ponechání nebo umístění ve vodních tocích.
-
Pracovní postup pro návrhy a realizaci revitalizačních opatření na vodních cestách
Pracovní postup pro návrhy a realizaci revitalizačních opatření na vodních cestách vydalo Ministertsvo životního prostředí pro účely plánování, přípravy a realizace revitalizačních opatření ve specifických podmínkách významných vodních cest ČR, zejména s dotační podporou Oparačního programu Životní prostředí (OPŽP). Využít ho mohou investoři opatření, poskytovatelé dotační podpory, dotčené orgány veřejné správy i zpracovatelé projektové dokumentace. Při přípravě záměrů umožňuje lokalizovat konkrétní plochy na vymezených úsecích vodních toků vhodné k revitalizaci nebo podpoře samovolné renaturace, a k určení jejich potenciálu z hlediska zvýšení jejich ekologické stability nebo podpory zvláště chráněných druhů či předmětů ochrany evropsky významných lokalit (EVL) nebo zvláště chráněných území (ZCHÚ).
-
Rybník - významný krajinný prvek
Mezi významné krajinné prvky podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon explicitně řadí také rybník. Pojem „rybník“ ve smyslu významného krajinného prvku není zákonem o ochraně přírody a krajiny samostatně definován.
-
Pracovní postupy eliminace negativních funkcí odvodňovacích zařízení v krajině
Metodická příručka nabízí možnosti uplatnění typových opatření k optimalizaci vodního režimu prostřednictvím eliminace negativních účinků odvodnění zemědělských pozemků nebo jeho úprav, která slouží ke zlepšování stavu vodních toků a zvyšování retenční schopnosti pramenných oblastí.
-
Metodika využití kartáčové technologie pro zajištění a zlepšení migrační prostupnosti vodních toků
Metodika využití kartáčové technologie pro zajištění a zlepšení migrační prostupnosti vodních toků je určena projektantům, správcům vodních toků a investorům opatření pro zajištění a zlepšení migrační prostupnosti vodních toků ČR, a to zejména k posouzení vhodnosti využití kartáčové technologie.
-
Obnova a péče o břehové porosty
Metodika Obnova a dlouhodobá péče o břehové porosty vznikla za finanční podpory Ministerstva zemědělství (NAZV QI92A207). Byla zpracována pro účely obnovy a péče o břehové porosty v povodí Vltavy, s ohledem na podobnost podmínek může být aplikována i v dalších povodích, zejména v povodí Ohře a Labe a částečně i v povodí Moravy.
-
Metodika zlepšení migrační průchodnosti příčných překážek ve vodních tocích ČR
Metodický postup na zlepšení migrační průchodnosti příčných překážek ve vodních tocích ČR (Slavík O., Vančura Z. et al., MŽP, SFŽP, 2012) doprovází vydání rozšířené publikace Migrace ryb, rybí přechody a způsob jejich testování, která podrobněji vysvětluje migrační chování ryb a mihulí, požadavky na rybí přechody a metody jejich monitorování.
-
Metodika zlepšení migrační průchodnosti příčných překážek ve vodních tocích ČR
Metodický postup na zlepšení migrační průchodnosti příčných překážek ve vodních tocích ČR (Slavík O., Vančura Z. et al., MŽP, SFŽP, 2012) doprovází vydání rozšířené publikace Migrace ryb, rybí přechody a způsob jejich testování, která podrobněji vysvětluje migrační chování ryb a mihulí, požadavky na rybí přechody a metody jejich monitorování. Obě publikace jsou určeny pro předkladatele projektů do Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), kteří mají zájem realizovat tzv. rybí přechody.