Národní plán na obnovu přírody
Od členských států Evropské unie je očekáváno, že předloží Evropské komisi (EK) své Národní plány na obnovu přírody (NPOP) do dvou let od vstupu nařízení v platnost (tedy do 1. září 2026), jejichž prostřednictvím Komisi obeznámí se způsoby a opatřeními, jakými uvedly nařízení do praxe. Následně během 6 měsíců Komise návrhy NPOP zreviduje a vrátí je členským státům zpět k zapracování připomínek, k čemuž musí dojít během dalších 6 měsíců. Do 1. září 2027 pak členské země předloží EK finální návrh NPOP. K 1. revizi dojde v roce 2032 a následně mají být plány revidovány nejméně každých 10 let. Jednotný formát NPOP je stanoven prováděcím nařízením EK.
NPOP bude vyplňován elektronicky a dělí se na 3 části + přílohy (revize plánu; vymezení sídelních ekosystémů; inventarizace překážek na vodních tocích aj.)
obecná část s informacemi k národnímu kontextu – naplňování zastřešujících cílů, přesah, přínosy pro další příbuzné politiky a strategie, socioekonomické dopady, klima…
členěno dle tematických článků pro jednotlivé ekosystémy – stav ekosystémů a kvantifikace ploch k obnově
seznam opatření na obnovu přírody, včetně zdrojů financování
Obecně je pro splnění cílů nařízení potřeba v prvé řadě vhodně vymezit zkoumané ekosystémy a následně náležitě monitorovat jejich stav na základě povinných či vybraných indikátorů dle jednotlivých článků nařízení. Klíčové je do roku 2030, v porovnání s výchozím rokem, zvrátit negativní trend indikátorů a dále dlouhodobě zajistit rostoucí trend a zlepšování hodnot indikátorů. Dlouhodobým cílem je pak dosažení tzv. uspokojivých úrovní vybraných indikátorů, jejichž hodnoty si členské země individuálně stanoví dle národního kontextu a dle interpretačních vodítek od EK.
Členské země budou mít také povinnost progres monitorovat a podávat o něm zprávy. Evropská agentura pro životní prostředí (European Environment Agency, EEA) bude vypracovávat pravidelné technické reporty pokroku při dosahování cílů.
V České republice byla zahájena faktická práce na implementaci nařízení ihned po přijetí tohoto právního aktu. Proces přípravy na provádění a adaptaci však započal ještě před samotným vstupem nařízení v platnost, například bylo ustaveno 7 pracovních skupin - „řídící“ horizontální koordinační platforma (HKP), která plní zastřešující roli a má rozhodovací pravomoc vůči dalším skupinám; 5 tematických expertních skupin (TES) zaměřených na specifické věcné články nařízení dle ekosystémů; ad-hoc expertní skupina pro nástroje implementace nařízení, která se zabývá problematikou finančních nástrojů, komunikace a dalšími průřezovými tématy. Úplně poprvé se sešla HKP v březnu 2024. Setkání všech zmíněných skupin pak probíhají přibližně dvakrát ročně, další jednání jsou však organizována průběžně dle potřeby, osobně i online. Specifickou skupinou pod vedením Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) je pak pracovní skupina zabývající se daty a monitoringem.
Celý proces je vysoce participativním, na přípravě NPOP se podílí více než 100 subjektů zastupujících jak různé státní instituce a resortní organizace, tak odbornou veřejnost, akademiky, nevládní neziskové organizace (NNO), samosprávy (obce), zájmové svazy, business sektor a další. Zmínění zástupci jsou členy příslušných pracovních skupin, jejichž práci koordinuje Ministerstvo životního prostředí.
STRUKTURA PRACOVNÍCH SKUPIN v ČR
Horizontální koordinační platforma (HKP)
Tematická expertní skupina (TES) k čl. 4 – obnova suchozemských, pobřežních a sladkovodních ekosystémů
Tematická expertní skupina (TES) k čl. 8 – obnova sídelních ekosystémů
Tematická expertní skupina (TES) k čl. 9 – obnova přirozeného propojení řek a přírodních funkcí souvisejících záplavových území
Tematická expertní skupina (TES) k čl. 10 a 11 – obnova populací opylovačů a obnova zemědělských ekosystémů
Tematická expertní skupina (TES) k čl. 12 – obnova lesních ekosystémů
Ad-hoc expertní skupina pro nástroje implementace nařízení
+ v rámci AOPK byla ustavena pracovní skupina na problematiku datových zdrojů a monitorovacích schémat
