Domů Agenda Ekonomické nástroje na ochranu životního prostředí Financování udržitelnosti

Financování udržitelnosti

Financování udržitelnosti je klíčovým prvkem pro dosažení environmentálních, sociálních a ekonomických cílů udržitelného rozvoje. Zahrnuje široké spektrum finančních nástrojů, politik a přístupů, které umožňují podpořit iniciativy a projekty zaměřené na udržitelnost. 
MŽP na tomto tématu spolupracuje s Ministerstvem financí, které spravuje tematický web Financování udržitelnosti.

Nejdůležitější směrnice a nařízení:

  • Nařízení o taxonomii EU (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852) – jednotný klasifikační systém, který prostřednictvím technických kritérií poskytuje finančním a nefinančním podnikům jednotné definice environmentálně udržitelných hospodářských činností. Jednotné definice vytvářejí jistotu pro investory a chrání je před lakováním na zeleno (tzv. greenwashingem). Zároveň investorům pomáhají činit informovaná investiční rozhodnutí s cílem určit stupeň udržitelnosti investic. S cílem dosáhnout ambicí EU v oblasti klimatu a životního prostředí bylo stanoveno šest environmentálních cílů taxonomie EU (V oblasti klimatu – zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu; v jiných oblastech životního prostředí – udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů, přechod na oběhové hospodářství, prevence a omezování znečištění, ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů). Technická kritéria pro environmentální cíle v oblasti klimatu jsou použitelná od roku 2022 (od roku 2023 také technická kritéria v souvislosti s jadernou a plynovou energetikou). Technická kritéria pro environmentální cíle v oblasti životního prostředí jsou použitelná od roku 2024. Z taxonomie EU vyplývá povinnost vybraných nefinančních a finančních podniků zveřejňovat informace o tom, jakým způsobem a do jaké míry činnosti podniku souvisejí s hospodářskými činnostmi, které se kvalifikují jako environmentálně udržitelné. Taxonomie EU zároveň slouží pro standardizaci a zpřehlednění na trhu při označování finančních produktů a služeb jako zelených.
  • Směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti (Corporate Sustainability Reporting Directive, CSRD, Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 tzv. směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti) – definuje pravidla pro podávání zpráv o udržitelnosti pro velké a kótované malé a střední podniky. Zároveň zavádí požadavek, aby tyto podniky zveřejňovaly standardizované ESG informace o udržitelnosti podle evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS). Standard týkající se klimatu obsahuje jak část mitigace (včetně emisní stopy), tak adaptace (posouzení rizik změny klimatu).
  • Nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování (Sustainable Finance Disclosure Regulation, SFDR, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 tzv. nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování) – vyžaduje, aby účastníci finančního trhu a finanční poradci zveřejňovali koncovým investorům rizika a dopady svých investičních produktů a činností na udržitelnost. Zavádí řadu povinností týkajících se zveřejňování informací o udržitelnosti na úrovni účastníků finančního trhu a finančních produktů.
  • Nařízení o referenčních hodnotách (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, tzv. nařízení o referenčních hodnotách) – požaduje, aby administrátoři referenčních hodnot uváděli ve svém prohlášení o referenční hodnotě mimo jiné informace o tom, jakým způsobem jsou v každé poskytnuté a zveřejněné referenční hodnotě (nebo skupině příbuzných referenčních hodnot) zohledňovány ESG faktory.
  • Směrnice o trzích finančních nástrojů (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, tzv. MiFID II) a Směrnice o distribuci pojištění (Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97, tzv. IDD) – byly doplněny o požadavky na zohlednění preferencí zákazníků týkajících se udržitelnosti v rámci investičního a pojišťovacího poradenství.
  • Směrnice o udržitelné správě společností (Corporate Sustainability Due Diligence Directive, CSDDD či CS3D, Návrh Směrnice Evropského parlamentu a Rady o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937) – stanoví povinnosti velkých společností týkající se skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů na životní prostředí a lidská práva.
  • Nařízení o referenčních hodnotách pro klima (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2089) – referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu jsou nástroje, které usnadňují účastníkům finančního trhu sladit jejich investiční strategie s cíli EU v oblasti klimatu. Zároveň zajišťují vyšší transparentnost, která umožňuje vyvíjet udržitelná investiční řešení. Metodika pro stanovení těchto referenčních hodnot je založena na závazcích stanovených v Pařížské dohodě.
  • Nařízení o evropských zelených dluhopisech EU (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2631) – stanovuje harmonizovaná pravidla a poskytuje šablony určené ke zveřejňování standardizovaných informací pro emitenty, kteří chtějí vydávat dluhopisy označené jako evropské zelené dluhopisy nebo EuGB v EU. Zároveň poskytuje dobrovolné šablony pro emitenty, kteří v EU vydávají dluhopisy nabízené jako environmentálně udržitelné nebo dluhopisy vázané na udržitelnost. Nařízení je navázáno na taxonomii EU, respektive stanovuje, kdy musí být splněny požadavky dle taxonomie EU. Podporuje a stimuluje investice nezbytné k přechodu na uhlíkově neutrální a udržitelné hospodářství.
  • Nařízení, kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo (European Single Access Point, ESAP, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859) – zajistí centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti, a to včetně informací, které jsou zveřejňovány podle příslušných (výše uvedených) předpisů v oblasti financování udržitelnosti. V souvislosti s jeho zřízením nevzniknou žádné nové informační povinnosti, pouze se stanoví povinnost zveřejňovat informace ve strojově čitelném formátu a připojovat k nim tzv. metadata, která jsou nezbytná pro funkci vyhledávání, respektive uživatelskou přívětivost ESAP.
  • Nařízení o činnostech v oblasti environmentálního, sociálního a správního (ESG) ratingu (Návrh Nařízení Evropského parlamentu a Rady o transparentnosti a integritě činností v oblasti environmentálního, sociálního a správního (ESG) ratingu) – zvýší přehlednost charakteristik ratingů ESG a transparentnost činností poskytovatelů těchto ratingů. Tato hodnocení ovlivňují důvěru investorů v udržitelné produkty a v konečném důsledku fungování kapitálových trhů. V souvislosti s transparentností návrh nařízení stanovuje, aby poskytovatelé ratingu ESG zveřejňovali informace o postupech, modelech a klíčových předpokladech, které používají ve svých ratinzích ESG.