Domů Zahraniční vztahy Evropská unie Institucionální cyklus 2019–2024

Institucionální cyklus 2019–2024

Institucionální cyklus

Rada EU

Evropská komise

Evropský parlament

Agentury EU

Provádění právních předpisů

Podunajská strategie

Brexit a životní prostředí

Níže jsou uvedeny hlavní milníky v oblasti životního prostředí a klimatu, které byly součástí institucionálního cyklu v letech 2019–2024.

Strategická agenda EU

Evropská rada dne 20. června 2019 přijala strategickou agendu, která stanovila prioritní oblasti pro období 2019–2024 a zaměřila se na 4 hlavní priority:

  • ochranu občanů a ochranu svobod;
  • budování silné a dynamické hospodářské základny;
  • budování klimaticky neutrální, ekologické, spravedlivé a sociální Evropy;
  • prosazování evropských zájmů a hodnot na globální úrovni.

V rámci priority „Budování klimaticky neutrální, ekologické, spravedlivé a sociální Evropy“ byla zdůrazněna potřeba zintenzivnit úsilí v oblasti boje proti změně klimatu, která představuje existenciální hrozbu, využít technologického vývoje a globalizace a současně zajistit, aby nikdo nebyl opomenut. Mezi prioritní opatření patřily:

  • zajištění souladu politik EU s Pařížskou dohodou;
  • urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie a zvýšení energetické účinnosti;
  • snížení závislosti na vnějších zdrojích energie, diverzifikace dodávek a investice do řešení pro mobilitu budoucnosti;
  • zlepšování kvality ovzduší a vody;
  • podpora udržitelného zemědělství;
  • výzva všem zemím EU, aby pokročily ve své činnosti v oblasti klimatu a posílily ji.

Zelená dohoda pro Evropu

Evropská komise vedená předsedkyní Ursulou von der Leyen formulovala své priority v oblasti životního prostředí a změny klimatu do tzv. Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal). Předmětné sdělení bylo vydáno 11. prosince 2019 a obsahovalo přehled téměř 50 plánovaných iniciativ, které byly postupně zveřejňovány v průběhu celého institucionálního cyklu. Jednalo se o legislativní i nelegislativní opatření, která se dotýkala všech relevantních politik EU (klima, energetika, biodiverzita, zemědělství, oběhové hospodářství, snížení znečištění, čistá mobilita, horizontální opatření, mezinárodní působení EU). Realizaci Zelené dohody následně podpořila jak Evropská rada, tak Evropský parlament.

Balíček „Fit for 55“

V červnu 2021 bylo přijato nařízení o evropském právním rámci pro klima, které stanovilo právně závazný cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a snížit emise skleníkových plynů v EU do roku 2030 alespoň o 55 % oproti roku 1990. Za účelem dosažení cíle pro rok 2030 vydala Komise v červenci 2021 balíček „Fit for 55“ obsahující 15 legislativních návrhů, které revidovaly či doplňovaly právní předpisy EU v oblasti klimatu, energetiky a dopravy. Další 4 návrhy v oblasti energetiky pak byly zveřejněny v prosinci 2021.

V rámci Rady pro životní prostředí bylo projednáváno 7 z těchto návrhů: revize systému EU ETS (celkem 3 návrhy), revize nařízení o emisích v sektoru LULUCF, revize nařízení o sdílení úsilí, revize nařízení o emisních normách CO2 pro osobní a lehká užitková vozidla a nařízení o Sociálním klimatickém fondu. Členské státy k nim přijaly pozici na zasedání Rady ENVI dne 29. června 2022. Během českého předsednictví ve druhé polovině roku 2022 pak probíhala intenzivní vyjednávání s Evropským parlamentem a Komisí (tzv. trialogy) o finální podobě každého z návrhů, přičemž všechna tato jednání se podařilo úspěšně dokončit.

Do konce institucionálního cyklu 2019–2024 byly přijaty všechny návrhy z balíčku „Fit for 55“ s výjimkou jednoho (směrnice o zdanění energetických produktů a elektřiny).

Přijatá legislativa

V institucionálním cyklu 2019–2024 byly v oblasti životního prostředí a klimatu přijaty tyto právní předpisy:

Konference o budoucnosti Evropy

Od května 2021 do května 2022 probíhala Konference o budoucnosti Evropy (COFE), v rámci které mohli evropští občané diskutovat o budoucím směřování EU. Pro účely konference byla vytvořena digitální platforma, kam mohli lidé psát své podněty k různým tématům, mezi něž patřily i změna klimatu a životní prostředí. Výstupy z digitální platformy byly dále diskutovány v rámci panelů evropských občanů a plenárního zasedání COFE, v němž byli vedle občanů zastoupeny též instituce EU, národní parlamenty či hospodářští a sociální partneři. Jednotlivým zasedáním pléna předcházela jednání neformálních pracovních skupin, přičemž skupině pro změnu klimatu a životní prostředí předsedala zástupkyně českého MŽP.

Výstupem konference je její závěrečná zpráva, která obsahuje soubor 49 návrhů a více než 300 opatření, která definují, jak by měly být tyto návrhy realizovány. Z toho 6 návrhů a 57 opatření spadá do kategorie Změna klimatu a životní prostředí (viz str. 43–48 zprávy).

Každá ze 3 hlavních institucí EU (EP, Rada, Komise) měla poté posoudit, jak může v rámci své působnosti tyto návrhy realizovat. Evropský parlament přijal dne 22. listopadu 2023 usnesení, které vyzývá ke svolání konventu za účelem změny zakládacích smluv EU a obsahuje konkrétní návrhy na změnu těchto smluv. Z pohledu životního prostředí jsou mj. navrženy tyto změny:

  • stanovení výlučné (namísto dosavadní sdílené) pravomoci EU pro oblast mezinárodního vyjednávání o změně klimatu;
  • doplnění nového článku stanovujícího úsilí EU omezit nárůst globální teploty a dosáhnout negativních emisí skleníkových plynů v EU a povinnost Komise usilovat o soulad všech opatření a návrhů s těmito cíli;
  • hlasování kvalifikovanou většinou v Radě ve všech oblastech životního prostředí, tj. zrušení dosavadní jednomyslnosti při hlasování o opatřeních týkajících se fiskálních otázek, územního plánování, hospodaření a dostupnosti vodních zdrojů, využívání půdy a energetického mixu členských států.

Součástí usnesení je i výzva k přesunu oblasti životního prostředí a biodiverzity ze sdílené do výlučné pravomoci EU, nicméně konkrétní pozměňovací návrh, který by toto realizoval, byl nakonec z usnesení vypuštěn. Evropská rada by se měla návrhy EP zabývat na některém ze svých budoucích zasedání.

Evropská komise vydala dne 17. června 2022 sdělení k výsledkům COFE a dále je zohlednila ve svém pracovním programu pro rok 2023. Co se týče diskuze o implementaci výsledků COFE v rámci Rady, mezi členskými státy převažoval názor, že EU by se měla primárně zaměřit na opatření, která lze realizovat s využitím současného právního rámce.

Dokumenty