Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání
Genetické zdroje: přístup a sdílení přínosů v souvislosti s Nagojským protokolem
Přístup ke genetickým zdrojům a sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání jsou jedním ze tří hlavních cílů Úmluvy o biologické rozmanitosti, jež vstoupila v platnost v roce 1993 a patří k nejvýznamnějším mezinárodním úmluvám v oblasti životního prostředí. Konkrétně jej rozvádí článek 15, který mimo jiné uznává suverénní právo států na jejich přírodní zdroje a jejich pravomoc stanovit podmínky přístupu ke genetickým zdrojům. Za účelem naplnění tohoto cíle byl v roce 2010 sjednán Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání, který vstoupil v platnost dne 12. 10. 2014. Česká republika se stala jeho smluvní stranou dne 4. 8. 2016. Protokol má vytvořit transparentní pravidla pro přístup ke genetickým zdrojům (na základě předchozího informovaného souhlasu) a zajistit spravedlivé sdílení přínosů mezi jejich poskytovateli a uživateli (v souladu se vzájemně dohodnutými podmínkami). Sdílení přínosů je zároveň motivačním opatřením na ochranu a udržitelné využívání biologické rozmanitosti. Úlohou smluvních stran Protokolu je také zajistit, aby uživatelé na jejich území dodržovali výše uvedená pravidla.
EU jako smluvní strana Nagojského protokolu ponechává otázku regulace genetických zdrojů na jednotlivých členských státech a zabývá se pouze otázkou dodržování pravidel uživateli na území EU. V této souvislosti EU přijala nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 511/2014 ze dne 16. dubna 2014 o opatřeních pro dodržování pravidel, která vyplývají z Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání, ze strany uživatelů v Unii, a prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1866 ze dne 13. října 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla, pokud jde o registr sbírek, monitorování dodržování pravidel ze strany uživatelů a osvědčené postupy. Dále Komise vydala metodický pokyn k oblasti působnosti nařízení a hlavním povinnostem uživatelů v Unii, který má uživatelům objasnit některé aspekty a usnadnit tzv. postup s náležitou péčí.
V návaznosti na předpisy EU přijala Česká republika zákon č. 93/2018 Sb. o podmínkách využívání genetických zdrojů podle Nagojského protokolu, účinný od 20. 6. 2018, který zajišťuje aplikaci implementovaných nařízení EU z hlediska institucionálního, procedurálního a sankčního. Metodický pokyn MŽP k postupu podle zákona č. 93/2018 Sb., o podmínkách využívání genetických zdrojů podle Nagojského protokolu představuje výkladovou pomůcku pro uživatele genetických zdrojů v ČR a doplňuje metodický pokyn Komise pro kontext českého prostředí.
Genetické zdroje českého původu žádné regulaci v souvislosti s Nagojským protokolem nepodléhají.
Informace pro uživatele genetických zdrojů
Nařízení (EU) č. 511/2014 ukládá uživatelům genetických zdrojů povinnost postupovat s náležitou péčí. Jedná se o administrativní povinnost získávat, uchovávat a předávat dalším uživatelům informace dokládající, že k využívaným genetickým zdrojům byl uplatněn přístup v souladu s platnými právními předpisy poskytující země, případně že jsou sdíleny přínosy plynoucí z využívání těchto zdrojů. Pro uživatele znamená zejména nutnost evidovat informace dokládající legální původ genetického materiálu a to, že jej využívají v souladu s případnými podmínkami dohodnutými s poskytovatelem materiálu.
Ve fázi financování výzkumu a ve fázi konečného vývoje produktu pak mají uživatelé povinnost podávat prohlášení o tom, že postupovali s náležitou péčí, a to on-line, prostřednictvím systému DECLARE.
Užitečné informace k postupu s náležitou péčí i k některým konkrétním situacím z praxe obsahují výše uvedené metodické pokyny Komise a MŽP.
Kontakt
Gestorem Nagojského protokolu v ČR je Ministerstvo životního prostředí.
Národní kontaktní osoba: Eliška Rolfová, odbor druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků (eliska.rolfova@mzp.gov.cz, abs@mzp.gov.cz, tel.: 267 122 030).
Důležité odkazy a dokumenty ke stažení
- Nagojský protokol: metodické pokyny pro uživatele genetických zdrojů v ČR
- Nagojský protokol
- Úmluva o biologické rozmanitosti
- Informační systém pro přístup a sdílení přínosů (informace o právních předpisech v jednotlivých státech, kontakty)
- Evropská komise: genetické zdroje – přístup a sdílení přínosů
- DECLARE (nástroj pro podávání prohlášení o postupu s náležitou péčí)
- Žádost o registraci do systému DECLARE: pro fyzické osoby (DOCX, 39 kB), pro právnické osoby (DOCX, 40 kB)
- Nagojský protokol (text ze Sbírky mezinárodních smluv)
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 511/2014 (text)
- Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1866 (text)
- Metodický pokyn k oblasti působnosti a hlavním povinnostem uživatelů (text)
- Zákon č. 93/2018 o podmínkách využívání genetických zdrojů podle Nagojského protokolu (text ze Sbírky zákonů)
Metodický pokyn MŽP k postupu podle zákona č. 93/2018 Sb., o podmínkách využívání
genetických zdrojů podle Nagojského protokolu (text z Věstníku MŽP)Publikace a další materiály
- Advancing implementation of the Nagoya Protocol, Komise, 2018
- Vilm ABS Dialogue – Informing about Domestic Measures for Access to Genetic Resources, Bundesamt für Naturschutz (BfN), 2017
- Vilm ABS Dialogue – Informing about Domestic Measures for Access to Genetic Resources, Bundesamt für Naturschutz (BfN), 2018
- ABS - Simply Explained, ABS Capacity Development Initiative
Dokumenty
-
Globální fond životního prostředí (GEF)
GEF vznikl v roce 1991 jako pilotní program Světové banky pro ochranu životního prostředí a pro prosazování udržitelného rozvoje. Jeho úkolem je poskytování dotací a grantů na projekty v rozvojových zemích a zemích s přechodovou ekonomikou.
-
Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN)
International Union for Conservation of Nature IUCN byla založena v roce 1948 a je jednou z nejsilnějších a nejvýznamnějších mezinárodních organizací zabývající se ochranou přírody a přírodních zdrojů v globálním měřítku.
-
Světová obchodní organizace (WTO)
World Trade Organization (WTO) Světová obchodní organizace (WTO) vznikla k 1. lednu 1995 jako nástupce Všeobecné dohody o clech a o obchodu (GATT) a je jediným mezinárodním orgánem zabývajícím se pravidly globálního obchodu mezi státy.
-
Rada Evropy (CoE)
Council of Europe (CoE)Rada Evropy vznikla na základě podpisu zakládací listiny tzv. Londýnské dohody z 5. května 1949. Sídlí ve francouzském Štrasburku a v současné době má 47 členských států.
-
Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD)
Informace o Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), jejím vzniku, členech, poslání a činnosti v oblasti životního prostředí.Organisation for Economic Co-operation and Development (OECD) Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj...
-
Evropská hospodářská komise OSN (EHK OSN)
United Nations Economic Commission for Europe (UNECE)Evropská hospodářská komise Spojených národů (EHK OSN) je jednou z pěti regionálních komisí OSN.
-
Program OSN pro životní prostředí (UNEP)
Informace o Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), jeho vzniku, členech a poslání.
-
Cíle udržitelného rozvoje - Sustainable Development Goals - SDGs
Cíle udržitelného rozvoje (SDGs), které byly přijaty na Summitu OSN v září 2015, jsou společným rozvojovým programem všech států světa.