Domů Klima a energetika Emisní obchodování Kompenzace nepřímých nákladů EU ETS

Kompenzace nepřímých nákladů EU ETS

Kompenzace nepřímých nákladů jsou upraveny § 11 zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů. Účelem je poskytování finanční kompenzace za nepřímé náklady vzniklé v důsledku zpoplatnění emisí skleníkových plynů v systému EU ETS, které se promítají do cen elektřiny dodávané odběratelům z energeticky náročných odvětví ohrožených únikem uhlíku. 

Riziko úniku uhlíku se může projevit v některých odvětvích výroby, pokud náklady na elektřinu průmyslovým subjektům vzrostou vlivem rostoucí ceny povolenek na emise skleníkových plynů do té míry, že jejich provoz bude na území členského státu EU ukončen a výroba se přesune do zemí s nižšími provozními náklady, tedy do zemí kladoucích menší důraz na snižování emisí.

Evropská komise dne 23. prosince 2025 aktualizovala Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021, které podstatně rozšířily seznam způsobilých sektorů. Nově způsobilé sektory naleznete v příloze I Tabulce 2 těchto Pokynů. (PDF, 572.01 KB) . 

Pro kompenzaci nepřímých nákladů za rok 2025 je nezbytné předložit ověřené provozní údaje Ministerstvu životního prostředí do pondělí 16. března 2026 včetně.

Forward ceny emisní povolenky pro rok 2025 je 1728,74 Kč.

Obecný rámec kompenzací nepřímých nákladů upravuje § 11 zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon“). 

Podmínky a bližší parametry pro poskytnutí kompenzací jsou stanoveny v nařízení vlády č. 565/2020 Sb., o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny, ve znění pozdějších předpisů. 

Tato pravidla vycházejí z Pokynů Evropské komise k některým opatřením státní podpory v souvislosti s EU ETS po roce 2021 (2020/C 317/04) a 

  • jejich doplnění z roku 2021 (2021/C 528/01) a

  • jejich aktualizaci v rámci Sdělení Komise, kterým se mění Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021, (C/2026/196).

Seznam způsobilých odvětví je harmonizován těmito Pokyny v rámci celé EU.

 

Podle § 11 zákona č. 383/2012 Sb. je jednou z podmínek pro vyplacení kompenzací předložení provozních údajů Ministerstvu životního prostředí do 15. března kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který se mají kompenzace vyplácet,  v rozsahu stanoveném nařízením vlády 565/2020 Sb. (prostřednictvím ověřeného formuláře provozních údajů). Dále musí žadatel podnikat ve způsobilém odvětví a splňovat požadavky na provedení energetického auditu nebo alternativního opatření dle nařízení vlády 565/2020 Sb. 

Podle nařízení vlády 565/2020 Sb. odst. 4 je intenzita podpory 75 % způsobilých nákladů v případě, že žadatel o kompenzaci:

  • a) zajistil pro své energetické hospodářství provedení energetického auditu nebo má pro své energetické hospodářství zavedený a akreditovanou osobou certifikovaný systém hospodaření s energií podle harmonizované technické normy upravující systém managementu hospodaření s energií, jehož rozsah odpovídá rozsahu energetického auditu, a

  • b) provedl opatření doporučená ve zprávě o energetickém auditu, která není starší než 4 roky, nebo uvedená v akčním plánu vyplývajícím z implementace certifikovaného systému hospodaření s energií podle harmonizované technické normy upravující systém managementu hospodaření s energií4), pokud reálná návratnost příslušných investic nepřesahuje 3 roky.

Nejsou-li tyto podmínky splněny, je intenzita podpory nulová. Provedení opatření dle písm. b) výše může žadatel o kompenzaci nahradit pokrytím své spotřeby elektřiny z bezuhlíkových zdrojů za rok, za který se kompenzace poskytuje, alespoň ve výši 30 %, a to na základě:

  • a) výroby elektřiny z bezuhlíkových zdrojů v místě nebo v jeho okolí,

  • b) smlouvy o nákupu bezuhlíkové elektřiny, nebo

  • c) záruk původu elektřiny.

Nařízení vlády 565/2020 Sb. dále stanovuje způsob výpočtu výše kompenzací, v § 7 náležitosti žádosti a její formulář v příloze č. 3. 

Žádost se po předložení provozních údajů Ministerstvu životního prostředí podává do 30. září Ministerstvu průmyslu a obchodu.