Ve volné přírodě, ale rovněž v blízkosti lidských sídel a komunikací, se často nacházejí jedinci volně žijících živočichů, kteří utrpěli zranění, často jako následek lidské činnosti, nebo nejsou schopni ve volné přírodě přežít v důsledku nějakého handicapu.
Profesionální péči o zraněné a handicapované jedince se věnují záchranné stanice, jejichž činnost je povolována MŽP. Hlavní náplní práce záchranných stanic je zraněné živočichy léčit a co nejvíce jedinců vrátit do jejich přirozeného prostředí ve volné přírodě. Záchranné stanice se rovněž aktivně podílejí na informování veřejnosti o tom, které lidské činnosti mají na živočichy zásadní vliv a jaké nebezpečí mohou pro živočichy představovat. Zároveň učí veřejnost účinně předcházet zbytečnému zraňování živočichů. Stanice se také podílejí na realizaci praktických opatření v krajině (vyvěšování budek, transfery obojživelníků přes komunikace atp.)
Záchranné stanice jsou provozovány různými subjekty, zejména z řad neziskových organizací, případně samosprávných celků (obcí, krajů) či dalších organizací, které jsou finančně podporovány MŽP skrze Program péče o krajinu, ale také veřejností formou sbírek, samosprávami i soukromými přispěvateli.
Většina záchranných stanic je sdružena do Národní sítě záchranných stanic o jejichž činnosti prezentují webové stránky Zvíře v nouzi.
Databáze 47 záchranných stanic s platným povolením MŽP je dostupná zde.